Ne každý politik musí být bohatý a ne každý boháč musí být politikem, politika a bohatství jsou však propojeny všude ve světě. Ukrajina z tohoto hlediska není výjimkou. Stránky forbes.net.ua přinesly 13. ledna výčet dvaceti nejbohatších politiků Ukrajiny v uplynulém roce.

V uvedené skupině se nenachází žádný představitel ukrajinské vlády, zato však sedmnáct poslanců ukrajinského parlamentu (nikoli však jeho nejvyšší představitelé). Kromě nich zbylo místo už jen pro tři jiné osoby. Jsou to kyjevský primátor V. Klyčko, šéf mykolajivské oblastní státní administrace Savčenko, donedávna rovněž poslanec, a prezident Ukrajiny Petro Porošenko, který tento peloton bezkonkurenčně vede. Na otázku, zda je to dobře či nikoli, neznám odpověď.

Uváděný majetek současné hlavy státu má hodnotu téměř 941 milionů dolarů. Tato částka je více než dvojnásobná ve srovnání s bilancí druhého muže v pořadí. Jméno tohoto majetkového „viceprezidenta“ je známo jen specialistům. Konstantin (či ukrajinsky Kosťantyn) Ževago, třiačtyřicetiletý magistr ekonomiky a byznysmen, se obchodu věnuje od svých 19 let a kariéru udělal prostřednictvím již zkrachovalé komerční banky Finansy ta kredyty. Poslancem ukrajinské Nejvyšší rady je nepřetržitě od r. 1998, kdy mu bylo pětadvacet. Po nějakou dobu byl spjat s Blokem J. Tymošenkové, v posledních letech se však deklaruje jako nezávislý.

Jako třetí je v tabulce uveden opoziční poslanec, který kdysi reprezentoval Stranu regionů, Vadim Novinskij – třiapadesátiletý Rus. V Ukrajině žije od r. 2007, o pět let později získal ukrajinské občanství, podržel si však také původní občanství ruské. Obchodně tu byl ale aktivní už od poloviny 90. let a stal se mladším partnerem známého Rinata Achmetova. V r. 2013 se stal poslancem ukrajinského parlamentu za město Sevastopol a v roce následujícím kupodivu neakceptoval připojení poloostrova k Rusku. Nyní se řadí do Opozičního bloku, v prosinci 2016 byl však zbaven poslanecké imunity a jeho další osud je nejistý.

Ževaho ani Novinskij se v době Majdanu nijak významně neprojevili – snad se dá říci, že vyčkali a připojili se k vítězné straně. To platí nepochybně o řadě dalších bohatců. Ze známých politiků umístěných na nižších místech tabulky lze uvést ještě pod č. 5 figurujícího charkovského politika Oleksandra Feldmana, jednoho z nejvlivnějších představitelů židovské národnosti na ukrajinském území. Serhij Taruta je sedmý, Nestor Šufrič devátý a teprve jedenáctou příčku obsadil kyjevský primátor a někdejší boxer Vitalij Klyčko.

Trochu jiná je situace, prohlédneme-li si forbesovskou tabulku nejbohatších lidí, tedy ne pouze politiků, Ukrajiny za minulý rok. V tomto případě zaujímají první tři místa Rinat Achmetov, Ihor Kolomojskyj a Hennadij Boholjubov (ten ovšem žije v Londýně). Prezident Porošenko se nachází teprve na šestém místě (předstihl ho také zeť bývalého prezidenta Kučmy Viktor Pinčuk, čtvrtý v pořadí). Z ostatních politiků se v první dvacítce umisťují Novinskij (12.), Ževago (13.) a Oleksandr Herega (18.).

Nepolitičnost lidí z této druhé tabulky přitom není trvalým ani absolutním jevem – Achmetov byl ukrajinským poslancem, Kolomojskyj gubernátorem Dněpropetrovské oblast. Za této situace je jisté, že realizace snu těch, kdo vybojovali vítězství Majdanu, o zprůhlednění a demokratizaci ukrajinské politiky zůstává těžko realizovatelným snem.

Bohdan Zilynskyj

Zdroj: https://www.myaukrajina.cz/node/167